VELKÝ PRŮVODCE: jaká tapeta se hodí do kuchyně, koupelny či dětského pokoje

Tapety dnes již rozhodně nepatří pouze do retro interiérů. Své místo mají i v moderních bytech, a to hlavně díky jejich variabilitě a technologicky vyspělým materiálům. Vybrat tu správnou do dané místnosti však nemusí být úplně jednoduché. Pro lepší orientaci a rychlejší nákup jsme pro vás připravili přehledného průvodce, který vás krok za krokem provede celým výběrem. A na závěr vám poradíme i se samotným lepením a odstraňováním tapet.

Vinylové tapety jsou velmi odolné, stálobarevné a jednoduše omyvatelné. Jejich další výhodou je částečná tepelná izolace. Velmi dobře překrývají drobné praskliny a menší nerovnosti. Postup při tapetování a odstraňování je stejný jako u papírových tapet, protože se vyrábějí nanášením vinylové vrstvy na papírový podklad. Čím víc vinylových vrstev, tím odolnější a kvalitnější tapeta je. Nalepit je můžete na jakýkoliv povrch, například na beton, umakart, sádrokarton i omítku. Protože se však jedná o umělou hmotu (PVC), jejich prodyšnost je takřka nulová.

Pokud se zajímáte o interiérový design, jistě jste zaznamenali trend vliesových tapet, které se vyrábí ze syntetických a buničitých vláken. Právě jejich struktura nejen dobře vypadá, ale navíc zaručuje odolnost, stálobarevnost a snadnou omyvatelnost. K dalším přednostem vliesových tapet patří jednoduché lepení, výborná tepelná i zvuková izolace a vysoká prodyšnost vzduchu a páry. Hodí se tedy do všech interiérů a ani ve starších domech se nemusíte obávat vzniku plísní. Lepení probíhá za sucha, to znamená, že se lepidlo nanáší pouze na stěnu pod nimi. Díky jejich vysoké pevnosti se sundávají beze zbytku. Na stěnu lze tedy začít okamžitě znovu tapetovat či malovat.

Dříve nejrozšířenější papírové tapety se v menší míře používají i dnes. Mohou být jednovrstvé, nebo dvojvrstvé (duplexní). Jejich největší výhodou je zejména nízká cena. Hodí se do všech interiérů, kde je stabilní teplota i vlhkost, tedy například do obývacích pokojů, ložnic nebo studentských pokojů. Nebývají omyvatelné a ze všech tapet jsou nejméně odolné proti otěru. Instalace je celkově poměrně náročná, stejně tak strhávání.

Stěny obývacího nebo dětského pokoje promění k nepoznání fototapety. Ty se liší od běžných tapet tím, že jsou tištěné na papírový, nebo vliesový podklad a vždy je zdobí velkoformátový obrazový motiv, který působí velmi realisticky. Jejich design je třeba přizpůsobit celému interiéru, pokud si ale vyberete správně, budete výsledkem opravdu příjemně překvapeni. Nejvíce se budou vyjímat v menších prostorách, které mohou i opticky zvětšit.

Tapeta do kuchyně za linku by měla být z materiálu, který nezničí ani pára a vysoká teplota při vaření. Jako takový se nejlépe jeví vinyl. Velmi dobře vypadá 3D efekt keramických obkladů cihel. V jídelním prostoru se nemusíte bát ani vliesových tapet, které působí vzdušněji a také jsou částečně omyvatelné.

Tapety do koupelny by měly především odolat zvýšené vlhkosti, páře a nějakým těm cákancům, na plné čáře zde tedy vítězí vinylové tapety. Ideálně hledejte ty, které jsou označené třemi vlnovkami. Jen přímo do sprchového koutu nebo k vaně byste je lepit neměli. Tam se hodí spíše klasický obklad. Co se týče barev, máte víceméně volnou ruku, poslední dobou se však upouští od výrazných pastelových odstínů. Prim hraje šedá, béžová a černo-bílá kombinace.

Pro odpočinek a spánek potřebujeme, aby nás nic nerušilo, a to platí i u barevných kombinací. Tapety do ložnice by proto měly být spíše nenápadné, v neutrálních odstínech nebo jemných pastelových tónech. Správně zvolená barva či vzor dokáže opticky rozdělit celou místnost na dvě nebo celý prostor opticky zvětšit. Na materiál nejsou v ložnici kladeny nijak vysoké nároky, vystačíte si tu tedy i s tapetami papírovými. Pokud máte v ložnici chladno, oceníte textilní tapety, které působí hřejivě, měkce a luxusně.

Obývací pokoj je zpravidla centrální místností bytu. Jeho vzhled tedy hodně vypovídá o stylu a vkusu majitelů. Zaměřte se proto hlavně na barvy a vzory, které se vám do této místnosti hodí. Až tu budete relaxovat nebo se scházet s rodinou a přáteli, je důležité, aby se vám líbily a vyvolávaly ve vás příjemný pocit. Zvolit můžete vliesové nebo papírové tapety. Menší obývák je možné opticky zvětšit světlejšími tapetami, a naopak velké prostory s vysokými stropy zútulní tmavší teplé odstíny.

V tomto případě záleží hlavně na tom, jak velké děti máte. Ty nejmenší budou nadšené z dětských fototapet s motivy pohádkových postav. Teenageři si ale už sami nejlépe vyberou vzor i barvu a vám bude stačit jen rozhodnout, jestli koupíte odolnější vinylovou nebo snadněji odstranitelnou vliesovou tapetu, která odolá nenechavým rukám i vylitému pití.

Obecný postup můžeme zjednodušeně popsat takto:

1. Tapety se zásadně lepí na styk, ne přes sebe, tedy s výjimkou rohů a těžko přístupných míst. První pás tapet lepte vždy od okna ke dveřím. Pro vyznačení přesné linie doporučujeme používat olovnici.
2. Speciální lepidlo naneste na zeď, můžete ho aplikovat s malým přesahem (šířeji, než je samotný pruh tapety). Potom lepidlo rozetřete stěrkou do tenké vrstvy. Příliš silná a nerovnoměrná vrstva by mohla pokazit výsledný efekt.
3. Vezměte pruh tapety za horní část a postupně ji nalepte na stěnu odshora dolů. Při napojování dávejte pozor, jestli navazují vzory. Pokud ne, opatrně a velmi  jemně ji posuňte po zdi.
4. Při lepení tapetu vyhlazujte směrem od středu ke krajům tapetovacím kartáčem, což zabrání tvorbě bublin a švy se pěkně spojí. Některé bubliny nezmizí hned, ale až druhý nebo třetí den.
5. Dolní okraje tapet, které přesahují na podlahu, odřízněte nožem. Na pomoc si raději vezměte pravítko. Okamžitě také odstraňte zbytky lepidla, a to nejlépe navlhčenou houbičkou.
6. Nakonec nezapomeňte přejet tapetu suchým malířským válečkem, lépe tak ke stěně přilne.

Zásadní roli při správném lepení ale hraje druh tapet. Nejméně práce budete mít samozřejmě se samolepicí variantou, kde si ušetříte starosti s lepidlem. Jednoduše se lepí ale i vinylové nebo vliesové tapety. Nejvíce práce je pak s papírovými tapetami.

Jestli se rozhodnete pro vinylové tapety, mějte na paměti, že lepidlo se nanáší přímo na ně, nikoliv na zeď. Je to ale velmi snadné a stačí počkat 2 až 3 minuty, než se vsákne.

Vliesové tapety se lepí i odstraňují za sucha. Jednoduše na ně nanesete lepidlo a počkáte přibližně stejnou dobu jako u tapet vinylových.  

U papírových tapet také aplikujte lepidlo rovnou na stěnu a raději počkejte o něco déle, zhruba 3 až 5 minut. 

Co budete potřebovat?

• tapety
• speciální lepidlo na tapety a nádobu na něj
• ostrý nůž nebo nůžky
• tužku
• metr
• tapetovací kartáč
• štětku
• gumový váleček na tapety
• olovnici
• pracovní stůl
• žebřík (schůdky)

Na opravu tapet myslete již při nákupu a lepení tapet, kdy si alespoň část tapety nechte pro případ poškození. Díky tomu škodu napravíte během pár minut, a to téměř bez nákladů.

Nejprve je nutné odstranit poškozené místo, které nejlépe vyříznete ostrým nožem. Pokud se tapeta odlepuje, strhněte celý odlepený díl. Jestli ale jde jen o malé lokální poškození, odstraňte pouze to.

Případné nerovnosti na stěně opravte tmelem nebo sádrou a pak nechte zeď zaschnout.

Potom z tapety vystřihněte stejný kousek, jako jste vyřízli. Na zeď aplikujte štětcem speciální lepidlo na tapety a nový díl rychle přitiskněte. Hlavní je, aby se okraje tapety nepřekrývaly a aby se netvořily vzduchové bublinky. Tomu zabráníte lehkým uhlazením.

Nakonec setřete z okrajů přebytečné lepidlo a opravené místo nechte zaschnout.