15 tipů na nejkrásnější okrasné stromy a keře do malé zahrady

Máte malou zahradu, ale přesto byste na ni rádi vysázeli okrasné stromy a keře? Žádný problém! Výběr okrasných stromů do zahrady ale pečlivě promyslete a naplánujte. Každá zahrada totiž potřebuje trochu jiné řešení. Níže vám poradíme, na co si dát při výběru stromů a keřů pozor, kdy je nejlepší čas na sázení a jaké jsou nejvhodnější dřeviny pro malou zahradu.

Při výběru dřevin na zahradu zvažte klimatické podmínky pro pěstování jednotlivých druhů, kvalitu půdy a stanoviště. Například listnaté stromy nad bazénem nebo pískovištěm nejsou to pravé ořechové. Na druhou stranu ale mají korunu vysoko, takže si pod stromem můžete udělat piknik nebo relaxovat v zahradním křesle. Nejdříve tedy popřemýšlejte nad tím, zda chcete strom listnatý nebo jehličnatý a zda vám nebude na zahradě překážet nebo přidělávat práci.

Důležitá je také velikost zahrady. Pokud máte malý pozemek, vybírejte spíše zakrslé stromy a keře menšího vzrůstu. Na velkých pozemcích se naopak nebojte vysázet objemné keře a stromy.

Ve výše položených oblastech je třeba volit „otužilé dřeviny”, kterým nebude vadit mráz nebo silný vítr. V nižších oblastech, jako je například Morava, můžete s druhy experimentovat. Dařit se zde bude dokonce subtropickým druhům, mezi které patří například fíkovník, mandlovník nebo meruňka. Inspirací vám mohou být ale i keře a stromy rostoucí v parcích nebo ve volné přírodě okolo vás. Zásadní roli hraje rovněž kvalita a vlhkost půdy. Ve vlhkých oblastech a vyšších nadmořských výškách se bude dařit odolným vrbám.

Dalším důležitým parametrem při výběru stromů do zahrady je stanoviště. Zjistěte si dříve, než dřeviny nakoupíte, jestli potřebují slunné místo, polostín nebo stín. Pokud máte pozemek na jižní stranu, pravděpodobně se tam bude dařit ovocným stromům. V případě, že na zahradu svítí sluneční paprsky jen krátce, vyberte odolnější dřeviny.

Pokud chcete co nejrychleji zahradu zastínit, pořiďte si stromy již vzrostlé. Ty pak můžete doplnit menšími a pomaleji rostoucími dřevinami.

Volba správného období k sázení stromů a keřů závisí na kořenech, odolnosti vůči mrazu a na tom, zda se jedná o listnaté nebo jehličnaté dřeviny. Stromy a keře s obnaženými kořeny můžete vysazovat od října do března. Jsou to například listnaté keře, rané růže, živé ploty nebo zakrslé stromy. Nejlépe však uděláte, když je na podzim uložíte do chladného sklepa a vysadíte až začátkem jara. Dřeviny s kořenovým balem vysazujte od října do začátku května. Jejich jemné kořeny totiž velmi dobře raší. 

Jehličnaté stromy a stálezelené listnaté dřeviny s kořenovým balem by se měly vysazovat v září. Přes jejich listy a jehličí se voda odpařuje i v zimě, a tak by nestihly zakořenit a vymrzly by.

Olivovník evropský (Olea europaea) je šedo-zelený strom s tlustým kmenem, který se stářím kroutí. Roste velmi pomalu do výšky 5 až 10 metrů a dožívá se několika set let. Stromy vyžadují neustálou péči. Musí se pravidelně prořezávat a během vegetačního období potřebují dostatek vody. Plody olivovníku jsou známé olivy, ty se využívají v potravinářství, lékařství a kosmetice.

Bříza bělokorá (Betula pendula) je listnatý strom s bílou kůrou. Je velmi odolný vůči nepřízni klimatu a nenáročný na pěstování. Dorůstá velmi rychle, a to do výšky až 25 metrů. Pozor by si na břízu však měli dát alergici. Bříza je u nás totiž nejvýznamnějším jarním pylovým alergenem.

Muchovníků (Amelanchier) je velké množství druhů. Jsou to keře s hustými bílými kvítky a zelenými listy, které se na podzim zbarvují do oranžova až červena. Muchovníky jsou velmi odolné proti mrazu. Snášejí teploty až do minus 43 stupňů.

Magnolie je považována za jeden z nejkrásnějších keřů vůbec. Nejzajímavější jsou velké květy, které mohou být v bílé, žluté, růžové a tmavě nachové barvě. Rostlina vyžaduje slunné stanoviště, špatně snáší vítr a mráz. V Čechách se nejčastěji pěstuje šácholan Soulangeův nebo šácholan hvězdokvětý. Oba druhy jsou opadavé.

Jabloň lesní (Malus sylvestris) je malý strom, který nepřesahuje výšku 4 až 5 metrů. Má hustě rozvětvenou korunu, která začíná nízko nad zemí. Listy se před opadáním barví do žluta a květy jsou velmi podobné květům kulturních jabloní. Jabloň lesní potřebuje slunné místo.

Javor dlanitolistý je strom s dekorativním listím, které se na podzim zbarvuje do červena. Ačkoliv pochází z Asie, u nás se mu také daří. Dorůstá do výšky 2 až 4 metrů a zahradě bude slušet nejen jako solitér, ale i v kombinaci s jehličnany, azalkami i rododendrony.

Sakura neboli japonská třešeň je jeden z nejromantičtějších stromů. Korunu košatého stromu v době rozkvětu zdobí krásné růžové květy. Pro její pěstování se ale musíte obrnit trpělivostí. Kvést totiž začne až tak po 5 letech od vysazení. Nejlépe se jí bude dařit v polostínu.

Okrasný keř dřín japonský dorůstá do výšky 3 až 10 metrů. Má tmavě zelené listy, které se na podzim zbarvují do purpurových odstínů. V květnu vykvétá spoustou drobných kvítků s bílými nebo růžovými lístky. Po odkvětu upoutají pozornost plody připomínající jahody. Je ale náročnější na údržbu. Potřebuje chráněné slunné stanoviště a nemá rád přesouvání. Proto si místo, kam dřín umístíte, dobře promyslete.

Jeřáb ptačí (Sorbus aucuparia) je opadavý keř nebo strom, který vyrůstá do výšky 5 metrů. Roste poměrně rychle a nedožívá se velkého stáří. Kvete v květnu až červenci bílými květy a plodí červené malvice, které chutnají ptákům.

Hloh obecný je trnitý keř, který vykvétá v květnu až červnu bílými nepříliš vonícími květy. Na podzim je obsypaný zářivě červenými plody. Na pěstování je hloh nenáročný. Dařit se mu bude na plném slunci i ve stínu. Skvěle se hodí do stříhaných živých plotů.

Skalníků existuje velké množství druhů. Některé rostou při zemi a jiné stromovitě. Obvykle kvetou od května do června bílými nebo růžovými květy. Po odkvětu plodí drobné nejedlé plody – malvičky. Na podzim se zbarvují do červena.

Do malých zahrad se hodí také malý a stálezelený stromek lokvát japonský se žlutými jedlými plody, které chuťově připomínají meruňku a švestku. Strom dorůstá do výšky 2 metrů a je třeba ho chránit před deštěm a mrazem. Při dlouhodobém vlhku mu hrozí skvrnitost listů.

Bělas viržinský má zářivé bílé květy, které vypadají jako nastříhané provázky. Květy krásně voní a vykvétají během května a června. Keř roste do výšky 2 až 3 metrů, růst je velmi pomalý. Nejlépe se mu bude dařit na slunci a v polostínu. Vzrostlé keře jsou mrazuvzdorné, mladé keříky je nutné během zimy chránit například chvojím nebo listím.

Okrasný strom Katalpa má velké srdcovité listy, výrazné květy a plody. Roste velmi rychle, a to až půl metru za rok. Pro správný růst potřebuje dostatek prostoru, šířka koruny se totiž pohybuje v rozmezí 4 až 6 metrů. Může se ovšem upravovat řezem.

Buk lesní (Fagus sylvatica) je statný listnatý strom se štíhlým kmenem a pravidelnou korunou. Jednotlivé stromy mohou dorůstat do výšky i 40 metrů. Pokud se buky rozhodnete vysázet jako živý plot, můžete je samozřejmě korigovat řezem. Rostliny plodí bukvice, které jsou pro člověka sice mírně jedovaté, ale zvířata si na nich pochutnávají.