Cobi II WW Sd. Kfz. 184 Ferdinand, 1:28, 1268 k, 1 f

To víte: Když v roce 1941 německý zbrojní úřad vyhlásil soutěž na těžké obrněné vozidlo s kanónem kalibru minimálně 88 mm, do soutěže se přihlásily dvě společnosti, Porsche a Henschel. Ferdinand Porsche si byl tak jistý svým vítězstvím, že nečekal na vyhlášení výsledků soutěže a okamžitě začal se sériovou výrobou. Když se Porsche během utkání na Heereswaffenamtu v Berlíně dozvěděl, že soutěž vyhrála společnost Henschel, dostal takový záchvat vzteku, že ho nebylo možné uklidnit. Později se rozhodlo o použití rozpracované práce, ale to už je jiný příběh. Henschel vyrobil první kusy v březnu 1943. Vzhledem k situaci na východní frontě nebyl čas na důkladné testování. První tanky byly nasazeny v bitvě u Kurska. Ferdinand byl tvrdým protivníkem, a to doslova. Sovětská armáda v té době neměla zbraň a munici schopnou prorazit čelní krunýř tanku. Ale i tak silně pancéřovaný stíhač tanků měl své slabiny. Za zničením mnoha jednotek stála nulová ochrana před nepřátelskou pěchotou, pro kterou se osamělý nemotorný Ferdinand stal lehkou kořistí. Stačilo, aby vylezl na korbu vozidla. Stroje, které přežily bitvu u Kurska, byly odeslány zpět do Německa k přestavbě, která měla odstranit hlavní nedostatky. Tank byl vybaven kulometem MG 34 a periskopem. Nainstalovány byly i dvě 5l hasicí nádrže s oxidem uhličitým. Upravené stíhače tanků dostaly jméno Elefant. Přes všechny nedostatky vzbuzoval Ferdinan u Rudé armády velký respekt. Nasazení těchto strojů se odráželo v dobové ruské literatuře a novinách. Všechny tehdejší noviny psaly o tak velkém a silném stroji, s jakým se ještě žádná armáda na světě nesetkala. Neohrožená Rudá armáda jich však už zničila tisíce. Problémem je, že na východní frontě bylo nasazeno jen 90 Ferdinandů. Poslední Elefant byl zničen až 22. dubna 1945 na předměstí Berlína.